HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK, MOŽNOST UPLATNĚNÍ NOVÝCH PRAVIDEL UŽ OD ROKU 2020.
Zvýšení hranice na 80 tis. a zrušení nehmotného majetku v zákoně o daních z příjmů
Hranice, od níž jsou movité věci hmotným majetkem a náklady na jejich pořízení je tedy nutné uplatňovat postupně prostřednictvím daňových odpisů, byla zvýšena na 80 tis. Kč. Stejná hranice je stanovena pro technické zhodnocení.
Zároveň byla zcela vypuštěna daňová úprava nehmotného majetku. Pro účetní jednotky to ovšem neznamená, že náklady na pořízení nehmotného majetku bude automaticky možné uplatnit jednorázově jako daňově uznatelný náklad. Nehmotný majetek se bude řídit pravidly uplatňovanými v účetnictví. Každá účetní jednotka musí mít vnitřním předpisem stanovenou hranici, od níž eviduje dlouhodobý majetek. Daňovým nákladem pak budou účetní odpisy. To platí i v případě hmotných movitých věcí, pokud by účetní jednotka měla stanovenou hranici pro evidování hmotného majetku nižší než 80 tis. Kč.
Možnost uplatnění nových pravidel už pro majetek pořízený po 1. lednu 2020
Přechodná ustanovení umožňují použít nová pravidla už na hmotný a nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020. Taková možnost může být lákavá, zejména v kombinaci s novou možností zpětného odečtu daňové ztráty vyměřené za rok 2020 od základu daně za roky 2018 a 2019. V nich firmy často vykazovaly zisk, který by si mohly zpětně snížit a nechat si vrátit část zaplacené daně. Při takovém záměru je však nutné vzít v úvahu postup uplatňovaný v roce 2020 v účetnictví. Pokud měla účetní jednotka nastavené stejné hranice pro evidenci dlouhodobého majetku, jako byly v zákoně o daních z příjmů, díky uplatnění daňového nákladu jen ve výši účetních odpisů by se „zpětným“ použitím nových pravidel základ daně za rok 2020 ve výsledku nezměnil.
Zejména menší společnosti proto uvažují o změně účetních směrnic se zpětnou účinností od 1. ledna 2020, aby mohly dát celou hodnotu majetku pořízeného v roce 2020, který již nově není „daňovým“ majetkem, do daňových nákladů. Teoreticky je takové zacházení s účetními směrnicemi problematické, i když se domníváme, že u menších společností by mohlo být v praxi auditory tolerováno. U větších společností se obáváme, že v praxi nebude možné takový postup v účetnictví realizovat, například kvůli pravidelným měsíčním závěrkám nebo skupinovým pravidlům. Vedle nutné konzultace s auditorem bychom rádi upozornili, že podle našich informací požádala finanční správa ministerstvo financí o stanovisko, zda je podle jeho názoru „zpětná“ změna pravidel uplatňovaných v účetnictví v souladu s účetními předpisy. Výsledek této konzultace může být pro praxi také důležitý.
Zachování starých pravidel pro hmotný a nehmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021 (2020)
Nehmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021 (resp. před 1. lednem 2020 v případě volby „zpětného“ uplatnění nových pravidel) se bude i do budoucna řídit „starou“ úpravou – tedy pravidly zakotvenými do 31. prosince 2020 v zákoně o daních z příjmů. Starými (daňovými) pravidly se bude řídit i technické zhodnocení tohoto nehmotného majetku provedené kdykoliv v budoucnosti, až do jeho vyřazení.
Hmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021 (resp. před 1. lednem 2020 v případě volby „zpětného“ uplatnění nových pravidel) se také bude řídit „starou“ úpravou. Jeho technické zhodnocení však již bude posuzováno „po novu“.
Oživení tzv. superrychlých odpisů
Novela zavádí možnost uplatnění mimořádných zrychlených odpisů u majetku zařazeného do 1. a 2. odpisové skupiny pořízeného prvním odpisovatelem od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Tento majetek lze odepsat za 12, resp. 24 měsíců. V praxi je třeba si uvědomit, že tyto odpisy jsou uplatňované od měsíce následujícího po uvedení konkrétní položky majetku do užívání. Pokud je tedy cílem poplatníka maximalizace daňových nákladů roku 2020, u majetku pořízeného ke konci roku může být výhodnější uplatnit standardní odpis. Pro příklad, u majetku pořízeného v prosinci 2020 se tyto „superrychlé“ odpisy projeví až od ledna 2021.
ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Z DLUHOPISŮ
Součástí novely jsou poměrně komplexní změny ve zdaňování příjmů z dluhopisů. Netýkají se jen nového způsobu zdaňování některých druhů výnosů dluhopisů (daňové přiznání vs. srážková daň), ale změna terminologie více navázaná na pojmy zákona o dluhopisech vyvolala i některé věcné změny. Změny mohou mít vliv jak na emitenty, tak i na držitele dluhopisů, a podle přechodného ustanovení se uplatní na dluhopisy s datem emise od 1. ledna 2021 (v případě tzv. eurobondů od 1. ledna 2022).
OZNÁMENÍ O PŘÍJMECH PLYNOUCÍCH DO ZAHRANIČÍ
Novela přinesla i úpravu povinnosti (zavedené od 1. dubna 2020) podávat oznámení o příjmech vyplacených daňovým nerezidentům ze zdrojů v ČR, které obecně podléhají srážkové dani. Nově mohou plátci tyto druhy příjmů, pokud jsou osvobozené nebo nepodléhají v ČR dani podle mezinárodní smlouvy, oznámit správci daně pouze jedenkrát ročně, a to do 31. ledna následujícího roku. Zároveň se zvyšuje hranice příjmů, které je třeba zahrnout do oznámení, ze 100 tis. Kč na 300 tis. Kč příjmů stejného druhu plynoucích danému nerezidentovi za kalendářní měsíc. Tato povinnost se může týkat například plateb za služby poskytnuté nerezidenty na území ČR, vyplacených podílů na zisku, úroků, licenčních plateb, výplat beneficientům svěřenského fondu či rodinné fundace a podobně. Jelikož zpětné dohledávání těchto plateb by mohlo být komplikované, lze doporučit zřízení analytických účtů nebo za tím účelem vést průběžnou evidenci. Lhůta pro oznámení příjmů, z nichž je srážena daň, zůstává nezměněna.
OMEZENÍ MOŽNOSTI UPLATŇOVAT DPH U NÁJMU NĚKTERÝCH NEMOVITOSTÍ K BYDLENÍ
Řada plátců využívala možnost zdaňovat nájem mezi dvěma plátci DPH i v případě prostor určených k bydlení, pokud nájemce používal nemovitou věc pro své ekonomické činnosti.
O výrazném omezení této možnosti v případě bytů, rodinných domů, staveb s převažující podlahovou plochou tvořenou byty, souvisejících pozemků a podobně, jsme opakovaně informovali (bylo publikováno ve Sbírce zákonů už začátkem roku 2019). Z důvodu, že 25. února 2021 nastane termín pro podání prvního daňového přiznání, které bude touto z měnou ovlivněno, krátce ji připomínáme. Má totiž vliv nejen na uplatnění DPH u dotčených nájmů, ale i na rozsah osvobozených plnění, která ovlivňují výpočet koeficientu pro krácení nároku na odpočet DPH.
S tím je spojená i povinnost rozlišovat přijatá plnění na kategorie „bez nároku na odpočet“,„s plným nárokem na odpočet“ a plnění, u nichž je potřeba nárok na odpočet DPH krátit. To je nutné zohlednit jak v daňovém přiznání, tak v evidencích vedených pro účely DPH. Informaci k novému daňovému režimu uplatňovanému od 1. ledna 2021 vydala i finanční správa. Na závěr podotýkáme, že odborníci v Komoře daňových poradců identifikovali řadu praktických případů nemovitostí s „kombinovaným“ užíváním, u nichž bude obtížné určit, jaký daňový režim se na ně vztahuje.
Kontakty na daňový tým KŠB:
tel. č.: 224 103 316
Ema Conevová - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Černohouz - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Simona Hornochová - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Alena Jurič - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Lucie Kretková - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Helena Navrátilová - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
