David Karabec

Z mezinárodního srovnání inovačního prostředí České republiky vyplývá, že přestože inovační výkonnost České republiky roste, nedrží tempo s inovační výkonností EU a je mimořádně slabá v ochraně duševního vlastnictví a v investicích venture kapitálu do nových firem, zejména start-ups.


Inovační strategie České republiky 2019–2030 se proto hodlá opírat o legislativní oporu a současně o náročné cíle, které odpovídají mezinárodním požadavkům řady tzv. inovačních Scoreboard. Vycházet bude přitom ze Summary Innovation Index (SII), Global Innovation Index (GII) a Innovation Output Indicator (IOI). Podle SII je Česká republika v nejpočetnější skupině tzv. Moderate Innovators. Cílem je proto do r. 2025 dosáhnout umístění v kategorii tzv. Strong Innovators a do r. 2030 být ve vedoucí evropské skupině, tzv. Innovation Leaders. Čtrnáctá pozice v EU v hodnocení GII a třinácté místo dle kritérií IOI řadí Českou republiku do průměru evropské osmadvacítky. Cílem je zařadit se do r. 2025 do první desítky a do r. 2030 do první sedmičky zemí EU, a to jak v rámci GII, tak IOI. (Inovační strategie České republiky 2019–2030: 5).

V České republice má dlouhodobě vzrůstající tendenci komercializace know-how, a to na úkor ochrany technických řešení formou patentu nebo užitného vzoru a jejich následného využití ve formě licencí. Nejlépe je to vidět na vývoji poskytnutých licencí na know-how a příjmech z licenčních poplatků pro území České republiky od roku 2012 do roku 2017,  a to v porovnání s jinými průmyslovými právy, které zveřejnil v roce 2019 Český statistický úřad:

Vývoj poskytnutých licencí na know-how a příjmy z licenčních poplatků pro území České republiky od roku 2012 do roku 2017. Více informací >>. Zdroj: Český statistický úřad, 2019

Ze shora uvedeného je patrná setrvale nízká patentová aktivita českých přihlašovatelů a naopak značný (více než dvojnásobný) počet platných licencí a téměř dvojnásobný příjem z licenčních poplatků za poskytnuté know-how. Je třeba si proto klást otázku, proč nejsou naopak více využívána práva k patentům, jež obvykle představují nejhodnotnější formu ochrany technických řešení s dlouhodobým potenciálem jejich komercializace. Z praxe malých a středních podniků je zřejmá určitá zdrženlivost k využívání těchto způsobů řízení ochrany duševního vlastnictví, která je zpravidla dána nedostatečnou znalostí této problematiky. O to větší úsilí je třeba věnovat ochraně vědomostního potenciálu českých malých a středních podniků, které se mohou (a v praxi také často stávají) terčem nekalých soutěžních praktik, jejichž cílem je právě odcizení know-how, které je na vysoké odborné úrovni.

V této souvislosti stojí za zmínku srovnatelné země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island, které jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky s vysokým počtem patentových přihlášek a udělených licencí k patentům. Tyto země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Jenom roční příjmy Švédska plynoucí z licencí k předmětům duševního vlastnictví činily podle posledních dat za rok 2015 celkovou částku 214,2 mld. korun. Proti tomu příjmy České republiky z licencí za stejné období činily pouze 4,7 mld. korun! Navíc většinu z této celkové sumy získala pouze jediná veřejná výzkumná instituce spadající pod Akademii věd ČR (ÚOCHB), která na licenčních poplatcích za patenty získala v roce 2015 částku téměř 3 mld. Kč a v roce 2016 částku 3,2 mld. Kč (Karabec: 2018). Je nutné si položit otázku, jak je to možné.

Je zjevné, že ochrana know-how a obchodního tajemství, a především patentová ochrana a transfer znalostí a technologií, jakož i další způsoby ochrany a aktivního využívání potenciálu duševního vlastnictví se musí stát strategickým rozhodnutím každého podniku.

Zdroj: VEŘEJNÁ POLITIKA V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ 2019 - konferenční sborník, 26. 9. 2019 – Praha  (JUDr. David Karabec, MPA str. 79).

Více informací, znalostí a praktických zkušeností o této problematice lze získat na sérii seminářů požádaných Školícím centrem ochrany duševního vlastnictví, jehož provozovatelem je společnost JUDr. David KARABEC, s.r.o. .

Semináře, které tato společnost organizuje ve svém vlastním Školícím centru, jsou určeny pro menší počet posluchačů a jsou zaměřeny především na získání praktických znalostí, zkušeností, poznatků a specifických potřeb účastníků – obvykle členů pracovních či realizačních týmů projektu v oblasti vědy, výzkumu a inovací, jakož i dalším zájemcům o tuto oblast. Velmi vhodné jsou tyto semináře také pro provozovatele franchisingových systémů, neboť právě ochranné známky, know-how, obchodní tajemství a ochrana designu franchisingových konceptů tvoří zásadní předpoklady jejich úspěchu. Účastníci seminářů načerpají praktické zkušenosti a dovednosti ve využívání systému ochrany práv k duševnímu vlastnictví ve svůj prospěch, přičemž se seznámí také s problematikou autorských práv, licenční smlouvou a vymáháním práv k duševnímu vlastnictví v případě jejich porušení.

Značnou výhodou jsou dlouholeté zkušenosti hlavního přednášejícího a odborného garanta těchto seminářů JUDr. Davida Karabce, MPA, advokáta a franchisingového poradce, z jeho advokátní praxe a zastupování klientů ve sporech z práv k duševnímu vlastnictví – profil ke stažení ZDE.

PROGRAM A REGISTRACE NA SEMINÁŘE:

PROGRAM: ke stažení ZDE

TELEFON: +420 602 331 905

WEBOVÉ STRÁNKY: https://www.karabec.cz/skolici-centrum-dusevni-vlastnictvi

REGISTRACE: david.karabec@karabec.cz

VIDEO: ke stažení ZDE

LOGO:

David Karabec

ČVUT 2019