Alternativní popis obrázku
Nový zákon o korporacích umožňuje zřízení zástavního práva na družstevní podíl. To by mohlo zjednodušit financování družstevního bydlení. V přístupu bank se však změna zatím neprojevila a financování družstevního bydlení je tak stále složitější než v případě bytu do osobního vlastnictví. Pozitivních novinek, které družstevní bydlení dělají atraktivnější, je přitom více.

Financování družstevního bydlení bylo doposud problémem. V případě, že nebyl možný převod podílu do osobního vlastnictví, zájemce často neměl možnost získat hypotéku. Jedinou cestou tak bylo umožnit bance zástavu na jiné nemovitosti. Nicméně od ledna letošního roku došlo ke změnám v zákonech a financování by mělo být jednodušší. Nový zákon o obchodních korporacích totiž výslovně umožňuje zřízení zástavního práva na družstevní podíl. „Dříve byla tato možnost sporná. Věřím, že dnešní výslovná usnadní získávání úvěru od bank na koupi družstevního bydlení,“ říká  Michal Ševčík z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. Jenže podle realitních makléřů se zatím žádná změna nekoná: „Banky zatím změnu legislativy nereflektovaly a družstevní bydlení financují za stejných podmínek jako v minulosti,“ říká Daniel Kotula z RE/MAX Center.

Družstevní bydlení je levnější a osvobozené od daně

Za menším zájmem bank financovat družstevní byty možná stojí i menší poptávka. „Družstevní byty v současné době tvoří jen malou část nabídky a většinou se setkáváme s tím, že je o ně menší zájem než o byty v osobním vlastnictví. Hlavním důvodem ale často bývá právě obtížnější financování,“ vysvětluje Daniel Kotula z RE/MAX Center. Přitom družstevní bydlení má, oproti bytu ve vlastnictví, několik zásadních výhod. Například koupě nemovitosti formou nájmu a členského podílu v družstvu je cenově o deset až dvacet procent výhodnější. „Například byt 3+1 na panelovém sídlišti v Praze se prodává v osobním vlastnictví za 2.500.000 Kč, ale jako družstevní byt je k dispozici za 2.250.000 Kč,“ vysvětluje Daniel Kotula. Družstevní byt je navíc osvobozen od daně z nabytí nemovitosti. „U zmiňovaného příkladu je v případě osobního vlastnictví nutno uhradit daň ve výši kolem 100.000 korun. U družstevního bytu se zaplatí maximálně poplatek družstvu za převod, což obvykle představuje maximálně jednotky tisíc korun,“ dodává Kotula.

Pozor na dluhy družstva i původního majitele

Výhod družstevního bydlení bychom našli víc, například volnější podmínky dalšího nájmu či rychlejší převod podílu než je v případě bytu v osobním vlastnictví. Na druhou stranu mají družstevní byty také svá rizika. „Na nového nájemce totiž dnes automaticky přechází i všechny dluhy převodce vůči družstvu a také případné dluhy družstva vůči převodci. Proto je potřeba, aby se nový nájemce zajímal o veškeré informace a ještě před uzavřením smlouvy požadoval předložení potvrzení družstva o bezdlužnosti převodce,“ varuje Michal Ševčík. To ale platí i pro byt v osobním vlastnictví. Proto je vhodné nemovitost nechat prověřit realitního makléře. „Při prodeji družstevního bytu vždy zajišťuji potvrzení o bezdlužnosti původního majitele družstevního podílu i družstva samotného. Je to důležitá služba pro nového majitele,“ uzavírá Kotula.